Terapie myšlení

Články o tom, že život není peříčko, ale stojí to za to

Svět je neuvěřitelně zajímavé místo a všechno, co se v něm děje, má obrovský a hluboký smysl. Jen někdy ten důvod není hned na první pohled vidět 🌀

Když zpomalím, zrychlím

Nikdy by mě nenapadlo, že moje cesta zpátky ke klavíru povede přes notebook a Zoom. Místo živého učitele mám mobil na pultíku a skupinu spoluhráčů na obrazovce. A víte co? Z těžkopádné dřiny se stala radost, sdílení a lehkost – a já si k hudbě přidala i nečekaný bonus: IT skills.

Ohlédněte se, možná jste došli dál, než si myslíte

Dívám se, jak věci plynou a jak se věci (samy) mění – o radostech, strastech a tom, co jsem se naučila.

Jsem svobodná. A to je v pořádku

Ne, není to vzdor, útěk ani póza. Je to cesta, která vedla ke klidu, celistvosti a nové svobodě – té, která není závislá na vztahu, ale stojí na důvěře v sebe. Odmítla jsem čekat na někoho, kdo mě „doplní“. Jsem celá. A pokud má přijít láska, pak jen taková, ve které neztrácím samu sebe

Píšu o sobě, o svých nezdarech, prohrách, výhrách, o radostech, bolestech, o smutku, o vztazích, o soužití s dětmi, pro mne momentálně dospívajícími. Pozoruju svět a jsem v údivu. Takovém, že si to občas musím zapsat, vyjádřit, pochopit… A tak to občas sdílím na svých „digitálně namalovaných“ stránkách s někým, kdo možná zažívá podobné situace, řeší vztahy – a přemýšlí PROČ se to všechno vlastně děje, dává věci do souvislostí, hledá…

A občas si dovolí spočinout v tom, co už pochopil.

Stejně jako já. A možná i ty.

Mám narozeniny

Mám narozeniny

Dnes mám narozeniny... Jako malá jsem měla dort, svíčky, dárky. Cítila jsem se důležitá. Jako větší – a pak už dospělá – jsem přijímala gratulace, přípitky a tančila do rána. A přesto… měla každá oslava takový trochu divně nepříjemný "ocásek". Něco hořkého. Až jednou přišel den, kdy jsem pochopila, že nejdůležitější...
přečíst celý článek →
Auto, které si vybralo mě

Auto, které si vybralo mě

Před jedenácti lety ke mně přijelo auto, které jsem si nevybrala já — ono si vybralo mě. V době, kdy jsem byla sama s miminkem, bez peněz a bez jistoty, se odehrála řada „náhod“, které dodnes nedokážu racionálně vysvětlit. A já jsem pochopila, že některé věci v životě se nestávají náhodou....
přečíst celý článek →
Jsem svobodná. A to je v pořádku.

Jsem svobodná. A to je v pořádku.

Ne, není to vzdor, útěk ani póza. Je to cesta, která vedla ke klidu, celistvosti a nové svobodě – té, která není závislá na vztahu, ale stojí na důvěře v sebe. Odmítla jsem čekat na někoho, kdo mě „doplní“. Jsem celá. A pokud má přijít láska, pak jen taková, ve které...
přečíst celý článek →
Když zpomalím, zrychlím

Když zpomalím, zrychlím

„Nikdy by mě nenapadlo, že moje cesta zpátky ke klavíru povede přes notebook a Zoom. Místo živého učitele mám mobil na pultíku a skupinu spoluhráčů na obrazovce. A víte co? Z těžkopádné dřiny se stala radost, sdílení a lehkost – a já si k hudbě přidala i nečekaný bonus: IT skills.“...
přečíst celý článek →
Psychofarmaka, antidepresiva – opora, nebo útěk?

Psychofarmaka, antidepresiva – opora, nebo útěk?

Když se cítíme zahlceni emocemi, vyčerpaní nebo ztracení, otázka užívání medikace může vyvolávat mnoho pochybností. Jak se v tom vyznat? V těchto chvílích může být medikace velkou oporou, zejména pokud čelíme silným emocím... Co se ale stane, když problémům dáme prostor, aby pokračovaly, i když skrytě, s pomocí psychofarmak?
přečíst celý článek →
Můžu & nemusím II.

Můžu & nemusím II.

Svou milovanou učitelku klavíru z dětství jsem už tedy fyzicky nenavštívila. O to víc jsem ji držela u sebe, v duchu, jako nikdy předtím. Slzy mi tekly jako hrachy a najednou jsem věděla, že to byla Ona, i bez přímého fyzického kontaktu, kdo mi na dálku znovu otevřel to, co tam...
přečíst celý článek →
Můžu

Můžu

Moje maminka vždycky říkávala: „Odříkaného největší krajíc.“ Jako malá jsem tomu nerozuměla. Jako starší jsem to chápala, ale v období vzdoru jsem s tím nesouhlasila. Dnes, po letech, v duchu cítím, že měla pravdu.
přečíst celý článek →

Můj Facebook